Václav Souček byl skutečně mužem, kterého znal v klubu každý.

Fotbalově vynikl už jako hráč, velký dříč a bojovník se dokonce prosadil na několik zápasů do ligového SK Kladno, ale přibrzdilo ho zranění kolena. Nejraději vzpomínal na pohárový zápas v Hradci Králové. „To byl velký fotbal,“ zasnil se po letech.

Hrál pak za béčko Kladna divizi, za které dal svoje dva nejslavnější góly v důležitém zápase v Kolíně. Ale nakonec se vrátil domů do Libušína a kopal krajské soutěže. Z té doby vzpomínal na největší fotbalové kamarády, které kdy potkal: „Láda Kolář, Vilda Krejčí, Jarda Charvát, tři Svobodové. To bylo všechno z Kladna. A samozřejmě kluci tady u nás v Libušíně. Někdy jsme fotbal sice prošvihli, ale většinou jsme makali, jak se má,“ vyprávěl v rozhovoru při příležitosti jeho 75. narozenin.

Po návratu do Baníku Libušín začal také trénovat děti a dělat správce na hřišti, kde v roce 1976 poprvé zaseli trávu.

Jako trenér vychoval řadu šikovných fotbalistů - podle Milana Drahoše dokonce tisíce. Včetně později druholigového Jirky Veselého, dodnes hrajícího za A tým.

A klubu zůstal věrný až do svého posledního dne. „Skvělý člověk, obrovský srdcař. Těžko se mi hledají další slova, bude nám moc chybět,“ shrnul pocity všech libušínských fotbalistů Milan Drahoš.

Na Václava Součka ale nezapomene celý kladenský fotbal. Čest jeho památce!