Počin podzimu: Zbyšek Novák zazářil osmi góly za jediný zápas

„Podzim se mi moc nedařil, ale v tomhle utkání si všechno sedlo. Byl jsme ve formě a stejně tak moji spoluhráči,“ hlásil s úsměvem hráč, jehož zaválo do Černuce povolání a také trochu náhoda. Hrál totiž třetí ligu za Teplice a ve své době určitě přemýšlel o tom, že se bude fotbalem život.

„Jenže jsem vystudoval policejní školu. A z Litvínova, kde jsem se narodil, jsem šel na služebnu do Slaného. Tam mi velel Kamil Zícha, který za Černuc hraje a domluvili jsme se, že bych to tam zkusil. S odstupem doby musím říci, že to byl skvělý nápad, protože ve slánském béčku se mi moc nelíbilo, parta tam kdovíjaká nebyla a naopak v Černuci jsme našel úžasné lidi, se kterými je legrace a fotbalem se hlavně bavíme. A já už nic jiného od fotbalu nechci,“ říká.

Původem začínal s fotbalem v Litvínově, což překvapuje, protože tohle severočeské město je jednoznačně hokejové. Malý Zbyšek také naskočil nejdřív na led, jenže nebavilo ho dlouhé léto bez ledu. „Pořád jsme jen makali na suchu a to mě nebralo, chtěl jsem hrát. Fotbal byl v tomhle ohledu lepší,“ vysvětluje.

Brzy bylo poznat, že má talent. Dostal se tak do Teplic a hrál tam do juniorky, která se později změnila na béčko. Naskakoval v ČFL, ale pak dostal nabídku jezdit do Německa. „Bylo to fajn, asi sedmá liga, něco jako naše divize bych řekl. Bohužel to bylo docela daleko a já už dokončoval policejní školu, tak jsem se vrátil a hrál kraj za Ledvice,“ vybavuje si.

Pak už přišlo stěhování do Slaného, kde to zkoušel u Radima Vavrocha a pak přechod do Černuce. Tak aktuálně dojíždí z Mostu, kam ho přeložili.

Být policistou v Mostu a jezdit na hlídky třeba do Chanova, to není zrovna procházka otvovickou obranou. „Sám bych tam určitě nevyrazil, ani nikdo z kolegů. Ale jezdit tam musíme, kriminalita tam je. Nicméně řekl bych, že spíše ta drobnější, určitě tam neřešíme týden co týden nějakou vraždu,“ nezveličuje problémy nechvalně proslulého mosteckého sídliště.

Co je zajímavé, tenhle už ženatý mladý muž v hokeji nefandí mateřskému Litvínovu, v těle mu totiž tluče rudé srdce, sparťanské. Nedá na něj dopustit. „Spartu miluji a nejen ve fotbale, ale právě i v hokeji. Tak to prostě mám,“ usmívá se muž, který svými okresními fotbalovými čísly uchvacuje.

Za podzim zvládl díky poslední náloži celkem 18 branek v devíti zápasech a určitě ještě prožene prvního Jaroslava Petržílku z Pozdně (25). Na jaře byl ještě lepší, tak mu 11 duelů stačilo, aby se trefil 26krát! Takový průměr neměl ani tehdy nejlepší střelec Jakub Šimůnek a v průměru se Novákovi vyrovnal pouze buštěhradský Matyáš Halaj (12 zápasů, 29 branek).

S Černucí se tedy musí počítat a jak ubránit jejího hlavního střelce bude na jaře jedna ze zásadních písemek stoperů soupeřících mužstev.